Letošní poslední MS v ultramaratonu bylo právě to stokilometrové a úspěšně ukončilo dlouhou ultra sezónu. V tomto roce se všechny mistrovské závody sešly na podzim během necelých 6 týdnů. Začal to na ME 24 hodin ve Francouzkém Albi, pokračovalo na MS v ultratrailu v Portugalském Geres, aby hned následovalo MS na 50 km v Doha. Finále v podobě MS na 100 km, právě v neděli 27.11 proběhlo ve Španělském Los Alcazares na pobřeží u Středozemního moře.
Česko letos na vyslalo obě družstva v počtu 4 muži a tři ženy. Dát dohromady oba týmy po předchozích závodech nebylo úplně snadné, protože startovat v kombinaci 24 hodin a 100 km v rozmezí jednoho měsíce je pro většinu ultraběžců program nad jejich síly. Přesto tuhle těžkou kombinaci zvolil Ondra Velička a po svém skvělém úspěchu v Albi dokázal opět vylepšit v závodě svůj osobní výkon na 7:23:01 a svým 41. místem se umístil jako nejlepší Čech. Druhé místo v mezi Čechy vybojoval Radek Brunner v čase 7:33:18 na 47. místě, kterému závěr jinak výborné sezóny nevyšel zrovna podle představ. V novém osobním rekordu 07:55:14 rovněž doběhl při své reprezentační premiéře Roman Tomášek a 67. místem splnil očekávání. Daniel Orálek díky celkové únavě a řadě problémů na konci sezóny dokončil závod za 8:37:37 na 76. místě. Družstvo žen mělo jako největší naději Terezu Zuzánkovou, pro kterou to byl rovněž první reprezentační start. Bohužel pro zranění byla nucena odstoupit na 90 km, před náběhem do posledního kola. Naopak Markéta Gruberová, která má za sebou celou řadu reprezentačních startů, i přes žaludeční problémy odběhla svůj standard a s časem 9:25:14 doběhla na 39. místě. Jana Šindlerová, která byla do družstva přihlášena na poslední chvíli za zraněnou Terezu Gecovou doběhla i přes zdravotní problémy v čase 10:29:02, který nebyl zas tak daleko za jejím osobním rekordem, na 46. místě. Družstvo mužů skončilo na 13. místě a družstvo žen nebylo klasifikováno.
Pořadatelé a Španělské Los Alcazares se úkolu uspořádat MS zhostili velmi dobře, obzvlášť když přihlédneme k problémům s financováním a odstoupením původního ředitele závodu pouhý měsíc před závodem. Všichni závodníci včetně doprovodu byly ubytování v rámci jednoho hotelu a start byl přímo před vchodem. Celý okruh měřil přesně 10 km a vedl přes město a podél moře s pěknými výhledy na místní pláže, které ovšem mimo sezónu byly úplně prázdné. Dobře zásobené občerstvovací stanice u startu a na pátém kilometru byly doplněny ještě o stanici s vodou na 2,5 km. Celkově byla organizace na velmi vysoké úrovni s výjimkou výsledkového servisu, který špatně fungoval i několik hodin po závodě a výsledky WMA ještě stále nejsou dostupné. Celková úroveň závodu mužů byla letos výrazně ovlivněna dvěma fakty. První, že Rusko bylo vyloučeno ze všech atletických soutěží, druhý, že Jižní Afrika poslala na MS velmi silné družstvo, ve kterém byly dva vítězové posledních dvou ročníků Comrades a i další byli držitelé zlatých medailí. Tj. umístili se na Comrades do 10. místa a to je v JAR známka nejvyšší možné kvality. Prvních 50. km vypadalo na světový rekord a záplavu žlutých dresů v první desítce. Po 80. kilometru přeci jen došlo ke zpomalení a také závěrečné bitvě o pozice, kterou nejlépe zvládl Japonec Hideaki Yamauchi (6:18:22), který předběhl v posledním kole Jihoafričana Bongmusa Mthembu (6:24:05). Na třetí místo se 6. km před cílem dostal Američan Patrick Reagan (6:35:42). Díky dalším běžcům na 9. a 12. místě, vyhrála soutěž družstev Jižní Afrika před Japonskem a Spojenými státy. Ženy sice, tak dobré časy nezaběhly, ale souboje byly dramatické až do konce a první tři ženy doběhly v poměrně malých odstupech. První místo patřilo Australance Kirstin Bullové (7:34:25), druhé Chorvatské běžkyni Nikolině Sustičové (7:36:09) a třetí místo obsadila Britka Joasia Zakrzewská (7:41:47). V družstvech vyhrály Japonky před Chorvatkami a Američankami.
Výsledky jsou dostupné zde
Aby byla zpráva o letošním MS úplná je potřeba zmínit, že v před závodem se uskutečnil kongres IAU, na kterém byli voleni zástupci na výkonné pozice pro další čtyřleté období. Prezidentem IAU zůstal DIrk Strumane, také posice General Secretary zůstala v rukách Hilary Walker. Na posici vicepresidenta nahradil Liesbeth Jansen Kanaďan Nadeem Khan. Liesbeth byla ovšem zvolena spolu s Belgičanem Janem Vandendrieschem, Španělem Paco Ricem a Australanem Robertem Boycem na pozici jednoho s výkonných ředitelů IAU. Zástupcem pro Evropu se stal Brit Walter Hill.