Před startem
V Katowicích se běželo mistrovství světa na 24 hod., kde startovali i naši běžci. V pátek jsme přijeli do Katowickeho hotelu, kde se naše výprava bez problémů sešla. Hotel byl asi 1,5 km od vlakového nádraží. Celkem nás bylo 14 z toho 7 závodníku a 7 lidí v doprovodu. Honza Dolejš přijel na místo těsně před startem, kde nám připravil náš občerstvovací stůl. Celkem vyběhlo do závodu 248 ultra vytrvalců přesně ve 12 hod. Počasí bylo pro závodníky výborné. Chvílemi mrholilo a stále bylo pod mrakem a slunce se ukázalo naštěstí, až na konci závodu.
V našem družstvu bylo několik nováčku, kteří poprvé byli na takové akci. Den před závodem byla menší porada ohledně závodu, kde byly předány startovní čísla a potřebné informace s technického mítinku. Tady jsem jim vysvětloval, že je to závod družstev a protože naši muži neměli na to, aby uspěli v jednotlivcích, tak si měli pomáhat mezi sebou. Když se podíváte na výkon našich mužů, tak zjistíte, že muži jsou na stejné úrovni s rozdílem pár km. Pokud by ženy zaběhli na úrovni svých osobních rekordů, tak by byla šance na medaili v družstvech.
Výsledky ženy
Míša Dimitriadu výkonem 244,232 km zaběhla český rekord a hlavně se stala mistryní světa. Celkově doběhla na 16. místě. Začala rozumě a běžela ze zadní pozice, kdy hodinu od hodiny stoupala v pořadí stále výše. Asi čtyři hodiny před koncem se dostala na třetí místo. V těchto chvílích celý realizační tým plus Slováci, začal Míše pomáhat a povzbuzovat ji. Angličanka, která v té době vedla, měla náskok 4 km, který Míša začala pomalinku stahovat. Stále jsme hlídali jaký náskok má Angličanka a potom jestli ji nestahuje další běžkyně z USA. Míša měla nato 3 hodiny a všelijak jsme to propočítávali, jestli je možné jí doběhnout. Když jsme změřili Míše jedno kolo o délce 1 556 m., tak ho běžela za 8:30 min, což bylo o 2 minuty rychleji než Angličanka. V té době ani vedoucí muž neběhal tak rychle jako Míša. Dvě hodiny před koncem už vedla a Angličanka se jí nestačila zachytit. Už půl hodiny před koncem jsme věděli, že Míša už vyhraje. V cíli byla dokonce lepší než Kouros o 5,5 km a to se doposud nepodařilo žádnému běžci od nás.
Martina Němečková běžela 171,063 km a tady platí co u ostatních o rychlém začátku. Do konce běžela nějakou dobu před Míšou. Chtěla zaběhnout výkon okolo 180 km a jako jedna z mála našich běžela na svojí úrovní. Věřím, že kdyby začala o něco volněji tak by dala něco přes 180 km. Martina, jak má ve zvyku, aspoň bojovala od začátku až do konce.
Renata Horáková s výkonem 136,913 km asi zapomněla, že běží na mistrovství světa a ne na nějakém obyčejném závodě. Tento závod je též soutěž družstev. Nevím co bylo příčinou, tak slabého výkonu, ale tady bylo vidět, že měla navíc, než předvedla. Tady si jenom tento závod užívala, protože byla středem pozornosti a to jí asi stačilo.
Výsledky mužů
V mužích byl nejlepší z našich Josef Siegl výkonem 197,509 km. Josef měl nejhorší startovní výkon, ale umístil se z našich nejlépe, i když startoval poprvé na takové akci. Tak jak v loni v Kladně běžel začátek zbytečně rychle a to jsem všem říkal, že mají začátek běžet volně. Závod přitom rozbíhal na výkon na 245 km. Jak říkal, neumí běžet pomalu. Přitom se domlouvali s Jardou Bohdalem že poběží spolu. Věřím, kdyby začal volně, tak měl na to, aby uběhl 220 km. Jako jeden z mála se aspoň přiblížil k svému osobáku a bojoval až do konce. Když bude běhat začátek rozumně, tak věřím, že má nato se zlepšit.
Mirek Osladil uběhl 180,322 km. Mirek začátek běžel podle plánu, kdy chtěl zaběhnout svůj maximální výkon. Bohužel v průběhu závodu mu natekly nohy a udělaly se mu na nich modřiny. Tak jak známe Mirka, ten bojuje až do konce. Kdokoliv jiný s takovými potížemi by to dávno zabalil. Od Mirka se ostatní mohou učit jak se bojuje na mistrovství světa.
Jarda Bohdal měl z našich nejlepší výkon ale do trápil se na 170,094 km. Tady platí to samé co jsem psal u Josefa. Byli spolu domluveni, ale též začal v tempu na 245 km. Přitom mu při závodě domlouvala i Míša, že má běžet pomaleji. Jako jediný mě zklamal nejvíc. Vůbec nebojoval a chvílemi byl u plně mimo. Tady byla u Jardy chyba, že nedávno běžel Kladno. Doufám, že získané zkušenosti příště využije.
Libor Svozil zaběhl 161,784 km. Libor se na tento závod velmi pečlivě připravoval a v přípravě naběhal hodně km. Bohužel zdravotní problémy mu neumožnili podat to, na co měl natrénované. Libor měl v plánu zaběhnout 210 km a tohoto plánu se držel, než měl potíže.
Hodnocení závodu
V závodě odstartovalo 248 běžců a s toho 99 běželo přes 200 km. Byl jsem na několika mistrovství světa v ultra a na tento závod jsem těšil, protože ho mimo jiné mám z domu 90 km. Bohužel to byl po organizační stránce jeden z nejhorších závodů co vůbec. Spali jsme v hotelu, kde místnosti byly, tak malé že se tam sotva běžci vlezli. Pro dva pokoje potom byla jedna společná koupelna se záchodem. Jídlo nic moc a ovoce zde vůbec neznají. Defilé s vlajkami odbili, tak že jsme se postavili venku před halou a po padesáti metrech jsme vstoupili do tělocvičny a obešli jsme ji dokola. Takže kromě nás a doprovodu v tělocvičně nikdo nebyl. Po slavnostním proslovu jsme si vyslechli hymnu a šli sednout na tribunu, kde nám jedna holka zacvičila na laně a to bylo vše. Hned na stejném místě byla pasta party v tělocvičně.
Během závodu jsem si v noci prošel trať. Bohužel v některých místech byla špatně osvětlena. Dále se běželo asi 500 m po zámecké dlažbě, která v jednom místě nebyla ani rovná a běžci, kteří už po nějaké době šoupají nohama po zemi měli co dělat, aby těchto místech hlavně v noci neupadli. Jinak se to běželo v krásném prostředí parku. Myslel jsem, že aspoň v noci, kdy běžci jsou unavení jím potichu pustí hudbu, aby na chvíli měli jiné myšlenky. Měli tam sice mikrofon, ale ten použili pouze po závodě na vyhlášení pro muže a ženy. Myslel jsem, že během závodu budou představovat běžce, kteří probíhají startem. Také zázemí pro týmy jsme si museli chystat sami, kdy vznikaly zmatky, jak si jednotlivé týmy brali zábrany. Dále na nás vyšla rozkopaná dlažba a museli jsme si vše sami upravit.
Po závodě to teprve začala ta správná zábava. Řekli nám, že na vyhlášení musíme jít asi 1,5 km. Někteří se tam velmi obtížně dostali, ale další tam ani nešli. Namístě nám dali guláš, ale nebylo kam sednout. Bylo tam plno lidí a několik tribun a množství dalších akcí. Všude se hrálo tak hlasitě, že nám s toho boleli uši. Protože nebylo, kde sedět tak jsme všichni leželi na zemi. Naštěstí svítilo slunce a my šli lehnout do stínu. Po hodině nám řekli, že máme jít do autobusu. Tam jsme museli čekat další hodinu, než nás odvezli na hotel, kde jsme opět čekali na oběd. Následně jsme měli jít na vyhlášení do tělocvičny, ale protože to se už nikomu nechtělo někam chodit, tak udělali vyhlášení v jídelně. Chtěli jsme si užít vyhlášení vítězů s naší Míšou a čekali jsme, že nám zahrají hymnu a opět jsme se nedočkali. Prostě něco hrozného.
Otta Seitl
Výsledky
Mistrovství světa95.8 KBME Ženy37.43 KBME Muži54.46 KBMS družstva ženy13.95 KBMS družstva muži9.14 KB